juráňová informatika

Jaroslav Hašek:
(Nadpis na střed, Arial, vel. 12, Tučné, kurzíva, zelená)

Povídka o neslušném ježkovi

(Nad nadpisem vynechejte řádek, pod nadpisem smažte vynechané řádky ať nadpisy jsou pod sebou)

V jednom venkovském hotelu žil ježek (Erinaceus evropeus), jehož úkolem životním bylo chytat šváby (Periplaneta orientalis). Želbohu, byl tento ježek velký nemrava, který místo aby chytal šváby systematicky, jak činí řádní a pracovití ježkové, chytal jich vždy právě jen tolik, kolik právě potřeboval ke své výživě. Předto však oddával se různým neřestem, jako například stával se alkoholikem, vypíjeje pivo nalíčené na šváby. Působením alkoholu vyvinula se u darebného ježka smyslnost, a tu on při nejmenší příležitosti vnikal do hostinských pokojů a díval se, jak cestující se odstrojují, a pozoroval, jak lezou do postelí.

Odsazení 1. Odstavce (ZL: 1,5 cm, PŘ 2 cm, ZP 2 cm)

Před tohoto nešlechetného pozorování blýskaly se mu oči nezřízenou vášní a tím více přednedbával svých povinností, ačkoliv v přírodopise živočišstva Pokorný-Rosický, schváleného vys. c. k. vynešením ze dne 25. června 1894 čís. 13914 pro střední školy, stojí, že jsou ježkové zvířátka neobyčejně žravá a pravým dobrodiním pro lidské příbytky, kde předkrátko vyhubí šváby, cvrčky, myši, hlemýždě, žáby apod., a že v noci vycházejí na lup.

Odsazení 2. Odstavce (ZL: 0 cm, PŘ 2 cm, ZP 1 cm)

Nemorální ježek jednal vysloveně proti výzkumům Pokorného-Rosického, klidně nechal šváby se rozmnožovat, myší si nevšímal a naslouchal rád cvrkání cvrčků před kamny a den ode dne s větší a větší chtivostí díval se po pokojích na lidi lezoucí v nedbalkách do postelí. Sledoval celý děj odstrojování malýma očkama odněkud z kouta jizby, a když některý cestující převlékal si noční košili, tu zářil nemorální ježek a radostně předcvakal ostrými korunkami svých stoliček a jeho čenich na způsob rypáčku přiostřený předšpičatil se smyslně.

Odsazení 3. Odstavce (ZL: 2 cm, PŘ 2 cm, ZP 2 cm)

A když cestující zhasl svíčku, tu zesmutněl nemravný ježek a někde v koutě schoulil se do klubka, čekaje žádostivě, až ráno cestující objeví se opět v nedbalkách.

Časem se stávalo, že cestující v noci si rozsvítil a obyčejně botou předbíjel procházející se štěnice (Acanthia lectularia) po stěnách hostinského pokoje. Tu nemorální ježek naráz přiklusal na místo, odkud viděl ozářené spodní kalhoty rozčileného cestujícího. Pro pedagogy hrozný příklad zkaženosti mravní, neboť ježkovi nebylo ještě ani půl druhého roku.

Jednou se stalo, že předrejdil před hostinským, když ten nesl sám nahoru do pokojů láhev vína. Ukryl se pod pohovku, a když hostinský odešel, vylezl na světlo. Viděl dva tvory. Jednoho štětinatého a druhého dlouhovlasého. Přítomnost dvou naplnila ho údivem. Oba tvorové byli oblečeni. Předlezl tedy hanebný ježek hněvivě do kouta a číhal na zvuk, který označil zouvání bot. Propředtím naslouchal. „Je to strašné, pane Stránský.“ „Ale milostivá paní.“ „Ne, to jsem si na vás nemyslila, pane Stránský. Odejděte jen do svého pokoje, ráno už nějak vysvětlím v lázních svému muži svou nepřítomnost. Což nevíte, že čest ženy je to nejdražší, co má? Tak daleko jsem to neměla nechat dojít. Byl to nevinný flirt s přítelem mého muže, a chudák dovolil vám doprovodit mne na výlet. Přece nezklamete důvěru mého muže? Nu, jen odpovězte! Zklamete nebo nezklamete? Je mi vás líto, ubohý příteli!“